Olympijský stadion Peking

flickr.com – Edwin Lee

• Architekti: Jaques Herzog & Pierre de Meuron
• Lokalita: Peking
• Výstavba: 2003-2008
• Výška: 69m
• Kapacita: 80 000 diváků
• Náklady:428 mil dolarů

Stadion pro 80 tisíc diváků byl postaven k příležitosti letních olympijských her v roce 2008. Vnější konstrukce je nahodile spletena ze 110 tisíc tun ocelových trámů, které dohromady vytváří vzhled nápadně podobný ptačímu hnízdu.

Kontext

Národní stadion se nachází v olympijském areálu Olympic Green v severní části Pekingu, nedaleko 4. okruhu. V areálu se mimojiné nachází také 128 metrů vysoká Ling Long Pagoda, nebo „kodní kostka“ National Aquatics Center. Stadion je vzdálen pouze 1,5km od Olympic Village a 25km od hlavního letiště.

[put_wpgm id=30]

Okolní parter přejímá od stadionu myšlenku vodorovných linií, které jsou promítnuty do cestní sítě. Veřejný prostor má pro obyvatele Pekingu obrovský význam a je často využíván k nejrůznějším účelům.

Historie

Olympijské hry jsou pro každou zemi důležitým katalyzátorem. V případě Pekingu došlo od roku 2001 k výraznému rozvoji infrastruktury, vybudování linek metra, výstavbě CCTV Headquarters, posílení zeleně nebo výstavbě nového letištního terminálu. Největší prestiže se však dostalo samotnému stadionu, který byl zároveň místem zahajovacího i ukončovacího ceremoniálu.

V dubnu roku 2003 se konala architektonická soutěž. Hlavními požadavky na projekt byl ohled na pozdější využití, nízké udržovací náklady a zatahovací střecha. Z 13 finalistů vyhrála architektonická kancelář Herzog & de Meuron.

flickr.com – U.S. Army

24. prosince 2003 byla zahájena výstavba, která trvala až do 28. Června 2008. Náklady na stadion vystoupali do výše 428 milionů dolarů.

Stadion v současné době slouží jako turistická atrakce a je prakticky bez využití a každoročně je dotován státem částkou 220 milionů dolarů. Nedaleká „vodní kostka“ od PTW Architects byla předělána na vodní park a je finančně soběstačná.

Konstrukce

Pekingské ptačí hnízdo se skládá ze dvou samostatných celků. Z vnějšího ocelového skeletu a vnitřních betonových tribun z vnějšku odlišených červenou barvou. Stadion je kolos o délce 330 metrů, šířce 220 metrů a výšce 69 metrů. Jedná se o největší čínský stadion a zároveň o nejrozsáhlejší ocelovou konstrukci podobného charakteru na světě.

Dvojice architektů Jaques Herzog a Pierre de Meuron se kvůli lepšímu pochopení kulturních rozdílů rozhodla spolupracovat s čínským umělcem Ai Weiweiem. Inspirací pro obvodový plášť se stala čínská keramika s popraskanou texturou.

flickr.com – David Dong

Základní nosný ocelový rám se skládá z 24 příhradových sloupů, z nichž každý má hmotnost přes 1000 tun. Tento ocelový rastr však ve spletité konstrukci úplně zaniká. Místní proto stavbě neřeknou jinak, než ptačí hnízdo. Podle architektů se nejedná o hanlivé označení, veřejnost prý stadion hodnotí velmi pozitivně. Koneckonců v čínské kultuře je polévka z ptačího hnízda jedním z nejdražších pokrmů.

Finální vzhled pekingského stadionu byl značně ovlivněn kolapsem terminálu letiště Charlese de Gaulle. Práce byly na 5 měsíců pozastaveny a znovu byly probírány otázky bezpečnosti. Kapacita stadionu byla snížena ze 100 tisíc diváků na 91 tisíc a došlo k odstranění střechy a změně tvaru ocelové konstrukce. Nový návrh je oproti původní variantě ekonomičtější, co se týče množství využité oceli.

Po ukončení olympiády byl počet sedadel redukován na 80 tisíc. Zajímavostí je také prostorové uspořádání. Nejvzdálenější sedadlo je od středu plochy vzdáleno pouze 140 metrů. Všichni diváci jsou tak blízko dění, jak je to jen možné.

flickr.com – Dora Hon

Peking patří mezi lokality s častým výskytem zemětřesení. Zcela zásadním problémem ptačího hnízda je jeho půdorysný rozsah. Frekvence zemětřesení může být na obou stranách různá. Stadion byl proto rozdělen na 6 samostatných sekcí, které konstrukcím umožňují lépe se vyrovnat s otřesy. Výzvou bylo také svařování konstrukcí, které muselo být často prováděno v noci kvůli roztažnosti oceli. Veškeré ocelové segmenty byly dopravovány až z 1200km vzdálené Šanghaje.

Vnitřky střešních segmentů jsou pokryty membránovou konstrukcí, která chrání diváky před větrem a deštěm. Stadion také zachycuje dešťovou vodu a využívá ji k zavlažování sportoviště a okolních parkových ploch. Plochu sportoviště lze dle potřeby počasí ochlazovat či vyhřívat.

flickr.com – Alan Lam

Po ukončení olympijských her většina areálů v důsledku nižšího využití chátrá. To je bohužel také případ ptačího hnízda, které sice stále láká turisty z celého světa, nicméně s využitím pro rozsáhlejší programy je to už horší. Největší akcí od konání olympijských her bude mistrovství světa v atletice v srpnu roku 2015.

Pokud bude Pekingu přát štěstí, mohl by pořádat zimní olympijské hry v roce 2022. Ptačí hnízdo by tak teoreticky mohlo být historicky prvním stadionem na světě, na kterém by se konal ceremoniál letních i zimních olympijských her.