Opera v Sydney

Opera v Sydney

flickr.com – James Cridland

  • Architekt: Jørn Utzon
  • Lokalita: Sydney, Austrálie
  • Zastavěná plocha: 18 000m2
  • Návrh: 1955
  • Výstavba: 1959-1973
  • Náklady:102 mil dolarů (850 mil v roce 2012)
  • Web: http://www.sydneyoperahouse.com

Opera v Sydney je jednou z nejznámějších budov na světě a důležitým symbolem Austrálie. Tato nesmírně drahá a v mnoha ohledech unikátní stavba vyžadovala nová materiálová a konstrukční řešení, která překvapí i dnes, přes 40 let od dob realizace.

Funkce

Budova Opery disponuje 5 hlavními sály, výstavní síňí a nahrávacím studiem. Dále se zde nachází 3 restaurace, 6 barů a knihovna. Celková kapacita hledišť je 5467 míst. Zázemí je kvůli zachování čistých geometrických tvarů umístěno v podzemním podlaží. V koncertním sálu s kapacitou 2679 sedadel se nachází největší mechanické varhany na světě – 10 154 píšťal.

Kontext

Opera House je postavena na malém výběžku Bennelong Point na jižní straně zálivu poblíž Sydney Harbour Bridge. Nedaleko se nachází Hyde Park a Royal Botanic Gardens. Utzon si byl při návrhu vědom, že budova Opery bude často vnímána z výšky a návrh přizpůsobil také pohledu shora.

Historie

Plánování nové budovy opery začalo už na konci 40. let. E. Goossens, ředitel Státní konzervatoře hudby Nového Jižního Walesu hledal vhodné místo pro nové divadlo. V roce 1954 se mu podařilo myšlenku prosadit u premiéra Josepha Cahilla. Vhodnou parcelou se měla stát plocha v centru města Sydney – Bennelong Point.

[put_wpgm id=19]

V roce 1955 vláda vyhlásila mezinárodní architektonickou soutěž na budovu opery. Zadáním bylo navrhnout prostor s kapacitou sálu pro 3000 diváků a menší sál pro 1200 diváků. Celkem se sešlo 233 návrhů z 32 světových zemí. Zvítězil poměrně neznámý dánský architekt Jørn Utzon. Proslýchá se, že jeho návrh nejdříve porotu zprvu nezaujal a až na poslední chvíli jej jeden z porotců vytáhl z odpadkového koše.

Opera v Sydney - noční pohled

flickr.com – su-hwan pyo

Náklady na výstavbu rostly. Z původního rozpočtu 7 milionů australských dolarů se částka vyšplhala na téměř patnácti-násobek – 102 milionů dolarů (ekvivalent 850 milionů v roce 2012). Vládě se překračování nákladů nelíbilo a Utzon byl nucen rezignovat. Interiéry Opery byly svěřeny australskému architektovi Peteru Hallovi. Právě nekonzistentnost interiéru a exteriéru celou stavbu nejvíce poškodila. Stavba byla dokončena v roce 1973 a slavnostně otevřena 20. října britskou královnou Alžbětou II. Realizace budovy byla oproti původním plánům zpožděna o 9 let. Jørn Utzon se do Sydney údajně nikdy nevrátil.

Opera v Sydney byla v roce 2005 zařazena na seznam australského kulturního dědictví a v roce 2007 byla zapsána do seznamu UNESCO, vůbec poprvé proběhl tento zápis ještě za života autora.

Konstrukce

Budova opery proslavila Austrálii a především Sydney po celém světě. Poznávacím znakem se stala především silueta budovy, která připomíná kusy lastur, lodní plachty či kůži pásovce. Celý komplex zabírá plochu 1,8 hektarů a lukrativní parcela Bennelong Point se nachází přímo v centru dění města Sydney.

Jednotlivé povrchy lastur byly kvůli prefabrikaci navrženy ze stejné kulové plochy, která odpovídá povrchu koule o poloměru 75,2m. Výsledkem jsou čisté, geometrické tvary o různé velikosti – nejvyšší bod budovy se nachází ve výšce 55m. Povrch fasády je pokryt dvěma druhy drobných čtvercových dlaždic o straně 12cm. Celkem bylo použito 1 056 006 lesklých a matných dlaždic, které vytváří jemný vzor. Výrobcem byla švédská společnost Hoganas.

Opera v Sydney - plášť

flickr.com – Simone Brunozzi

Bílé skořepiny spočívají na podnoži z panelů z růžové žuly, těžené v Teraně. Tato podnož dodává celé stavbě na důstojnosti a důležitosti. Opera v Sydney tak z dálky připomíná loď s bílými plachtami.

Skořepiny se však staly největším konstrukčním problémem. Předpjaté betonové segmenty museli přenést zatížení 27 tisíc tun a zároveň si bez jakýchkoliv středových podpor zachovat svou subtilnost. Další komplikací bylo využití rozsáhlých prosklených ploch v kolmých čelech. Opera v Sydney byla v době realizace budovou s nejrozsáhlejším souvislým zasklením o celkové ploše 6200 m2. Využití klasických skel by zde nebylo možné a musela být využita vrstvená polyvinyl butyralová skla. Tato skla byla vyrobena ve Francii a na místě nařezána do potřebných rozměrů.

Dalším konstrukčním problémem byla tepelná roztažnost betonové konstrukce. Jakékoliv nerovnoměrné odchylky by měli fatální vliv na vnitřní působení sil. Prefabrikáty byly proto spojeny lepidlem na bázi epoxydové pryskyřice. Každá z lastur tak tvoří jeden celistvý celek.

Opera v Sydney - pohled

flickr.com – Dave Keeshan

Výstavba spustila vlnu nevole, zejména kvůli rozsáhlým nákladům. Na manipulaci s prefabrikáty byly využity tehdy největší jeřáby na světě a výstavba si vyžádala 1 smrtelný úraz. Kritika nejsilněji zasáhla architekta Jørna Utzona, který se již dále na výstavbě nechtěl podílet a v roce 1966 rezignoval. Zajímavé je, že v době Utzonovi rezignace byla cena projektu pouze ve čtvrtině celkové částky.

Budova opery byla založena na 588 betonových pilotech, které zasahují až 25 metrů pod hladinu moře. Pro objekt s tak vysokou návštěvností bylo zapotřebí vyvinout chlazení, které by nenarušovalo charakteristický vzhled obálky budovy. Hlavní chladící složkou je sladká voda, která je v druhé etapě chlazena mořskou vodou. Chladící systémy jsou před korozí, kterou způsobuje agresivní voda chráněny zinkem.

Interiéry stavby se začal nejvíce zabývat architekt Peter Hall ve spolupráci s odborníkem na akustiku Lotharem Cremerem. Došlo k úpravě a přesunutí některých funkcí a novému návrhu akustickému podhledu. Později se ukázalo, že Utzonův návrh nebyl z akustického hlediska vůbec špatný, nicméně interiéry byly v mnoha ohledech nedořešené.

Opera v Sydney - interiér

flickr.com – Rory Hyde

Zajímavou součástí celé stavby je úžasné noční nasvícení, které spolu s video projekcemi dělají i z fasády nezapomenutelný kulturní zážitek.

Ocenění

RAIA Merit Award (1974)

Lighting Award of the Illuminating Engineering Society of Australia (1974)

RAIA Civic Design Award (1980)

RAIA Commemorative Award, Jorn Utzon – Sydney Opera House (1992)



Jak bude reklama vypadat?
-
Nechceš zde reklamu napořád jen za 150 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Jeden komentář: “Opera v Sydney”

  1. velmi krásný obsah moc se mi líbí

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *