Skokanský můstek Bergisel

foto: Wikipedia Commons – Richard Wasenegger

• Architekt: Zaha Hadid
• Lokalita: Innsbruck, Rakousko
• Výška:47 m
• Návrh: 1999
• Výstavba: 1999-2003
• Web: www.bergisel.info

Innsbruck je nádherné město obklopené horami. Skokanský můstek Bergisel dostal jméno právě po jedné z nich. Unikátní konstrukce můstku se rozvíjí jako had od elegantně tvarované hlavy až po doskočiště. Můstek se stal téměř okamžitě stal symbolem města s dlouholetou tradicí skoků na lyžích.

Funkce

Skokanský můstek nabízí kromě seskoků také rozhlednu a kavárnu pro celou stovku návštěvníků. Tyto funkce jsou dány především atraktivní lokalitou, kterou okolí Innsbrucku nabízí a dlouhodobou tradicí zimních sportů. Celý komplex nabízí podívanou pro 28 tisíc diváků.

Kontext

Areál se nachází v jižní části města Innsbruck na hoře Bergisel (746m). Pod areálem probíhá dálnice Brennerautobahn.

[put_wpgm id=17]

Historie

Zimní areál Bergiselschanze se proslavil množstvím konaných soutěží, blízkostí centru města a hlavně nádherným výhledem. První lyžařský můstek zde byl slavnostně otevřen již v roce 1967 a o 6 let později se na něm konalo i mistrovství světa. V roce 1941 se nájezd chátrajícího můstku zřítil a usmrtil 4 lidi. Po druhé světové válce byl skokanský můstek rekonstruován podle originálních plánů a v roce 1953 již hostil tradiční turné čtyř můstků.

Bergisel se stal i dějištěm zimních olympijských her a to dokonce 2x – v roce 1964 a 1976. Můstek byl pro tyto příležitosti důkladně modernizován podle nejnovějších standardů a došlo také k rozšíření tribun.

flickr.com – Lindsey Nicholson

V době konání 50. výročí slavného turné čtyř můstků měl lyžařský stadion zářit ve zcela novém světle. V roce 1999 byla vypsána soutěž, kterou ze 6 účastníků vyhrála architektka Zaha Hadid. Kromě věže a můstku byl navržen nový výtah, lanová dráha, doskočiště a osvětlení. Práce byly dokončeny v roce 2003.

V roce 2012 se areál stal dějištěm zimních olympijských her mládeže.

Forma

Zaha Hadid definovala svůj projekt jako mezistupeň mezi mostem a věží. Téměř 50 metrů vysoký můstek se rozvíjí podobně jako had od své hlavy až po doskočiště. Hlava hada je určena kromě lyžařů i pro návštěvníky, kteří mohou navštívit místní kavárnu, nebo obdivovat úžasný výhled na město Innsbruck a Alpské panorama. Kombinace těchto funkcí je zcela logicky určena lokalitou, nicméně kombinovat jakoukoliv další funkci právě se skokanským můstkem je poměrně ojedinělý jev.

Skokanský můstek se stal díky tradici zimních soutěží důležitým symbolem města Innsbruck. Každý z pohledů na objekt vypadá docela jinak, pozorovatelům se tak nabízí ke čtení trojrozměrný objekt, tvarem připomínající botu na vysokém podpatku či golfovou hůl.

flickr.com – Ingolf

Od vchodu po vrchol věže vede schodiště o 455 stupních. Můstek však nabízí i 2 funkčně oddělené výtahy – jeden je určený návštěvníkům a druhý skokanům na lyžích. V prvním patře se nachází prostor na seskok spolu se zázemím lyžařů. Ve druhém patře je luxusní kavárna Café im Turm s kapacitou až 100 osob. Skokanský můstek je koncipován tak, aby z interiéru nabídl výhled do 360 stupňů. Ve třetím patře se nachází vyhlídková terasa. Můstek má i 3 podzemní podlaží pod stojinou věže. Zde se nachází technické místnosti, sklady, kanceláře, zázemí pro personál a přípravný prostor pro skokany.

Délka odrazového můstku je 98 metrů a sklon 35 stupňů. Betonová konstrukce je díky ztužujícímu zábradlí a ocelové příhradovině až překvapivě tenká. Statika objektu byla navržena ve spolupráci s Christianem Astem.

flickr.com – Cjreddaway

Zatímco povrch stojny je z betonu, věž skokanského můstku a sjezdová rampa jsou pokryty lesklým plechem s jemnými svislými drážkami. Plechová fasáda sleduje křivky a odráží světlo v závislosti na aktuálním počasí a denní době. Zajímavou součástí architektury je i noční osvětlení, které je primárně vedeno z interiéru kavárny a vnitřkem rampy o průřezu písmene U. Světla v dlouhých pruzích, zdůrazňují tvar rampy a postupně mění svou barvu.

Realizace Zahy Hadid slavila velký úspěch. Důkazem je i další realizace pro město Innsbruck, která přišla o 5 let později – stanice lanové dráhy Hungerburgbahn.

Ocenění

V roce 2002 byla stavba oceněna Austrian State Prize for Architecture.