Tančící dům

Tančící dům - Vež Ginger

Tančící dům – pohled na věž Ginger, flickr.com – Lwyang

  • Architekti: Frank O. Gehry, Vlado Milunič
  • Lokalita: Praha, Česká republika
  • Podlahová plocha kanceláří: 3458m2
  • Podlahová plocha restaurace: 493m2
  • Výstavba: 1994-1996
  • Web: www.tancici-dum.cz

Tančící dům patří mezi nejrozporuplnější pražské moderní stavby. Zatímco příznivci vychvalují moderní architekturu a tvarové řešení, kritici vyčítají, že se dům nehodí do okolní zástavby secesních dům a svým tvarem narušuje uliční řadu. Faktem však zůstává, že se jedná o jednu z mála českých realizací, které se dostalo světového uznání na poli architektury. Je to dům se silným příběhem a vlastní osobností.

Funkce

Dům má 7 nadzemních a 2 podzemní podlaží. Funkce tančícího domu zůstala prakticky nezměněna. Většinu podlahové plochy zabírají kanceláře, v přízemí se nachází kavárna a galerie a v posledních patrech obou věží luxusní restaurace Céleste.

Kontext

Tančící dům se nachází na Rašínově nábřeží, poblíž Jiráskova mostu. Z hlediska zakládání se jedná o velmi nelehkou parcelu, protože v místě vyosení mostu od Resslovy ulice protéká zatrubněný Svatoštěpánský potok. Z tohoto důvodu předsazené věže ukončují pohledový uzávěr ulice a svádí dopravu na Jiráskův most.

[put_wpgm id=12]

Dům je dobře viditelný z Malé Strany, Hradčan i Smíchova. Je důležitou součástí Rašínova nábřeží a pražské architektury.

Historie

Původní nárožní budova na Rašínově nábřeží byla zničena 14. února roku 1945. Skupina amerických bombardérů začala z dodnes nevysvětlených důvodů bombardovat namísto Drážďan Prahu. Ničivý útok si vyžádal 701 obětí a zničeno bylo přes 180 domů včetně nedalekého Emauzského kláštera.

Odklízení trosek trvalo dalších 15 let a až do roku 1990 se objevovaly nejrůznější návrhy, jak uvolněnou parcelu znovu využít. Od Rakouského kulturního, společenského a reprezentativního centra, přes budovu Svazu českých novinářů až po objekt České obchodní komory. Všechny návrhy však byly zamítnuty. V roce 1989 se nárožím začal zabývat slovinský architekt Vlado Milunič, který shodou okolností bydlel ve vedlejším objektu spolu s Václavem Havlem. Vztah bývalého prezidenta k projektu nároží byl velmi blízký a jeho představou bylo vybudovat společenské centrum s knihkupectvím, galerií a vyhlídkou na Pražský Hrad.

První skicy se zrodily už o rok později. Na konci roku 1991 však parcelu zakoupila nizozemská pojišťovna Nationale Nederlanden (ING) a tak byla budova předurčena ke komerčnímu využití.

Milunič byl zpočátku pověřen sám celým projektem. Později si však uvědomil, že aby stavba měla naději na realizaci, bude potřebovat záštitu silné osobnosti. Touto osobností se původně měl stát Jean Nouvele, ten však odmítl a tak byl osloven architekt Frank O. Gehry. Intenzivní česko-americká spolupráce vyústila až v dnešní podobu domu. Poněkud smutnou skutečností je, že Frank Gehry bývá zejména ve světě považován za jediného autora a zásluhy Vlada Miluniče jsou často opomíjeny.

Tančící dům - pohled z nábřeží

Pohled na tančící dům z nábřeží, flickr.com – Brah Hammonds

Pro návrh domu Gehry využil softwaru CATIA, který původně sloužil k navrhování automobilů. Tančící dům se stal první budovou na světě, která byla místo 2D výkresů odevzdána jako 3D v počítačovém programu. Projekt byl hotový v roce 1994 a stavba byla dokončena roku 1996.

Dům vznikl za pomoci mnoha šťastných náhod. Milunič bydlel ve stejném domě s Havlem, který byl později zvolen prezidentem. Projekt se také zalíbil Pavlu Kochovi, který zastupoval společnost Nationale Nederlanden a tak mohlo být čerpáno z vysokého rozpočtu.

Forma

Tančící dům byl inspirován slavným tanečním párem Freda Asteira a Ginger Rogersové. Podobně jako dvě taneční postavy je i dům zajímavou souhrou kontrastu a protikladu. Zatímco železobetonová věž „Fred“ zaujímá statickou pozici na nároží, „Ginger“ jej dynamicky doplňuje štíhlou ocelovou konstrukcí s prohnutými sloupy a skleněnou výplní.

Zbylá část obálky domu je provedena podobným způsobem, jako věž Fred. Na fasádu bylo využito 99 prefabrikovaných panelů z nichž každý je originál, který se od ostatních liší mírou prohnutí, tloušťkou a plastikou na lícové straně. Z každého panelu vystupuje obdélníkové okno s předsazeným hliníkovým rámem a spolu s křivkami dodávají fasádě domu na detailu. Uspořádání oken a křivek také umožňuje plynule navázat na okolní secesní domy, jen málokdo si tak všimne, že tančící dům má při stejné výšce o jedno podlaží navíc.

Statická povaha věže Fred je zdůrazněna osamoceným kruhovým pilířem. Věž se po výšce rozšiřuje a je zakončena trubkovou konstrukcí, která je obalena pletivem. Pod konstrukcí „klobouku“ o průměru 7m se ukrývá velky krůhový světlík, který osvětluje interiér restaurace.

Tančící dům - koruna věže

Tančící dům, věž Fred, flickr.com – Christine Zenino

Fasádu Ginger tvoří dvouplášťová skleněná konstrukce. Na rozdíl od Freda je podepřena sérií zakřivených sloupů, které pomáhají tvarovat elegantní tělo. Sloupy jsou v úrovni komunikace rozděleny na dvě části a v místě prvního podlaží se sbíhají v jeden. Dům tak díky sloupům zcela neblokuje průhled k řece.

Interiéry kanceláří byla pověřena Eva Jiřičná. Bohužel, jen málokdo nahlédne pod pozoruhodnou fasádu. Luxusní restaurace Céleste nepatří svými cenami zrovna mezi lidové a administrativní plochy nejsou určeny pro návštěvy široké veřejnosti. V prosinci roku 2003 tančící dům odkoupila Pražská správa nemovitostí a v současné době je možné dům navštívit v rámci výstav galerie Art Salon S. Doufejme, že podobných náplní „pro lidi“ bude dále přibývat.

Tančící dům - Interiér

Tančící dům – Interiér, foto: Lukáš Dudek

Konstrukce

Fasádní panely mají rozměry 3×3 metry a jsou krouceny ve dvou směrech. Každé okno má rám z hliníku a dvojité zasklení. Na fasádní panely byla dodatečně dolepena tepelná izolace a vytvořena omítka. Střecha domu je dřevěná s titanzinkovou krytinou. Věž Ginger má dvouplášťovou skleněnou fasádu, která je zavěšena na nosné ocelové konstrukci. Mezi oběma plášti je funkční vzduchová mezera.

Ocenění

Tančící dům získal ocenění v americkém časopisu Time za design. V českém časopisu Architekt se dům dostal mezi 5 nejvýznamnějších českých staveb 90. let.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *