Gotika

Gotika vznikla v druhé polovině 12. století ve Francii. V Evropě se pak tento styl užíval až do 16. století – a to především na církevních a chrámových stavbách.

Prvky gotiky se objevovali už ve vrcholném období románského slohu. Tyto projevy později vyústili do samostatného slohu. Vůbec poprvé se gotický sloh v ucelenější podobě objevuje na budově opatství Saint Denis. Dnes se tento kostel nachází na severním předměstí Paříže. Název slohu vznikl až v období pozdní renesance, kdy se gotika mylně považovala za tvorbu germánských Gotů. Tehdy byl tento styl známý spíše jako „francouzský sloh – style ogival“.

saint-gathien

katedrála Saint Gathien – Tours, Francie foto: Wikipedia Commons – Guillaume Piolle

Gotika navazuje na románský sloh a dopracovává jej do samostatného systému. Oproti svému předchůdci měla gotika lepší podmínky pro své šíření. Nová forma architektury se šířila po Evropě prostřednictvím mnichů. Důležitou roli hrál také vznik hutí, které sdružovali zedníky,tovaryše a umělce. Hutě měli svůj vlastní vnitřní systém včetně soudů, členové hutí se často stěhovali z jedné do druhé. Každý z bratrů měl však představu o konečné podobě díla, musel poslouchat mistra a zachovat tajemství.

Znaky gotiky

  • Vertikalita – Gotika je obrazem ideologie tehdejší doby. Symbolické protahování církevních staveb směrem do výšky znázorňuje přiblížení k Bohu.
  • Lomený oblouk – Důležitou součástí konstrukcí se stal lomený oblouk. Jeho největší výhodou byly menší vodorovné síly, než tomu bylo v případě klasických kružnicových oblouků. Opěrný systém pro zachycení tlaku pak mohl být mnohem štíhlejší.
  • Opěrný systém – Ze stavebních materiálů převládají kameny a cihly. V architektuře bylo využíváno největších předností obou materiálů – pevnosti v tlaku. Ve vnitřním systému bylo důležité využití křížových kleneb s nosnými žebry. Vnější nosný systém sloužil k zachycení vodorovných sil. Sloupy byli součástí zdí, u vyšších staveb stáli zcela samostatně. Tím došlo k odhmotnění vnitřního prostor.
  • Ozdobné prvky – Ustupující portály s vimperky, okna s kružbami, sloupy se štíhlými kalichy a rostlinnými motivy, klenební žebra byla zakončena příporami a v křížení se nacházel ozdobný svorník. Ve vnějším opěrném systému nalezneme fiály, kraby, kytky a chrliče představující fantastická zvířata.

Města

Gotická architektura se uplatňovala v daleko větší míře také na budovách, které nesouviseli se sakrálním charakterem. Příkladem mohou být mosty, opevnění, hrady, ale také radnice či městské domy. Zvláštní pozornosti se dostalo opevnění – vždyť gotika je dobou hradů. Došlo k vylepšení opevnění, budování příkopů a valů, vstupy byly doplněny o padací most.

Centrem měst bylo obestavěné tržiště či náměstí. Domy byly postaveny na úzkých a dlouhých parcelách. Ve městech vznikaly kašny – jako zásobárny pitné vody, které byly napojeny na pramen či vodovod.

Konstrukce a tvarosloví

Gotické klenby – Základem pro gotický sloh se stala křížová klenba a lomený oblouk. Využívali se zejména klenby s nosnými žebry, čímž došlo k odlehčení výplní a následně celé soustavy. Později byly vyvinuty další typy kleneb – hvězdová a síťová. Tam, kde podpory nestáli proti sobě, mohla být použita klenba obkročná. Pomocí obkročné klenby mohl být zaklenut prostor prakticky libovolného polygonálního tvaru. V období pozdní gotiky byly využity ještě odvážnější klenby – vějířové, kroužené a sklípkové.

typy-kleneb

1. vějířovitá klenba (flickr.com – Spencer Means), 2. kroužená klenba (wikipedia commons – m. hammond), 3. hvězdová klenba (wikipedia commons – pko), 4. sklípková klenba (wikipedia commons – cabestany), 5. obkročná klenba (wikipedia commons – Stargard Szczeciński), 6. síťová klenba (wikipedia commons – stevek)

Opěrný systém – Zvláštností gotických sakrálních staveb byl vnější nosný systém, který se stal nedílnou součástí vnějšího architektonického členění. Opěrný systém se skládá z oblouků a pilířů. Pilíře bývaly na vrcholu zatíženy fiálami, které napomáhaly lepšímu přenosu zatížení do pilíře. Kámen kvůli vodě a mrazu často degradoval a tak bylo nutné vodu rychle odvádět pryč. Vnější systém tak byl často opatřen odvodňovacím žlabem a zakončen chrliči, které odváděly vodu bezpečně mimo stavbu.

Gotické portály – Raně gotické portály jsou nápadně podobné románským – hlavně svým ústupkovitým členěním, často se sochařskou výzdobou. Do portálu se propisuje charakteristický lomený oblouk a další gotické zdobné prvky – krabování, fiály nebo tympanon s reliéfem. Později se objevují tzv. vimperky – plastické trojúhelníkové štíty.

Gotická okna – Gotické okno je úzké, vysoké a zakončené lomeným obloukem. Otvor je dále dekorován kružbou. V období rané gotiky jsou kružby tvaru trojlistu, později se vyskytují plaménkové kružby.

goticke-okno

Chrám sv. Víta, Praha Hradčany, foto: flickr.com – monudet

Raná gotika

Raná gotika se k nám dostala v první třetině 13. století a trvala až do začátku 14. století. Dochází stále k míšení s románským slohem. Nové prvky jsou navíc využity pouze účelově a bez návazností. Gotika k nám však přišla velmi rychle, zasloužili se o to zejména cisterciánci z Burgundska. Další vlivy pak přišly ze západu. Díky tomu byla naše raná gotika poměrně pestrá a často se jednalo o syntézu různých vlivů.

Jednou z nejvýznamnějších památek tohoto období je klášter Porta coeli (brána nebes) v obci Předklášteří u Tišnova. Klášter je příkladem míšení obou stylů. Zatímco okna a hlavní portál jsou z období románského, klenby a vnější konstrukční systém jsou již gotické.

Významné památky: Cisterciánský klášter – Osek, Anežský klášter v Praze, hrad Zvíkov, hrad Buchlov, Špilberk – Brno

anezsky-klaster

Anežský klášter – Praha, foto: wikipedia commons – diligent

Vrcholná gotika

K dalšímu přelomovému vývoji gotiky dochází za panování Lucemburků. S nástupem Karla IV dochází k činnosti francouzských hutí. Objevují se hvězdové a síťové klenby. Rozšiřují se síňové kostely se stejně vysokými loděmi.

Nejdůležitějšími představiteli se stali Matyáš z Arrasu (asi 1260 – 1352) a Petr Parléř (1332 – 1399).

Významné památky:  Betlémská kaple, hrady Kost, Kašperk či Karlštejn, Staroměstská radnice v Praze

Gotika - Chrám sv. Barvory v Kutné hoře

Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, foto: wikipedia commons – nojin

Pozdní gotika

Období pozdní gotiky se u nás začíná projevovat v druhé polovině 14. století a největšího rozkvětu dosahuje za vlády Vladislava II. Jagelonského. Pozdní gotika přetrvává až do třicátých let 16. století. Představiteli pozdní gotiky jsou Benedikt Rejt či Matěj Rejsek z Prostějova.

Architektura je vznešenější, štíhlejší a odvážnější. Proměňuje se i tvarosloví a používají se tvarově složitější plaménkové kružby a kroužené klenby. Nejznámějším příkladem kroužené klenby je Vladislavský sál na pražském hradě (1490 – 1502), který vznikl pod vedením architekta Benedikta Rejta.  Sál je již jakýmsi přechodem mezi pozdní gotikou a renesancí (sdružená okna, sgrafitová výzdoba vnější fasády). Na počátku 16. století se u nás začíná čím dál více uplatňovat renesance.

Významné památky: Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, Vladislavský sál, portál Staré radnice – Brno, kostel Nanebevzetí Panny Marie – Rožmberk nad Vltavou



3 komentáře: “Gotika”

  1. Dan napsal:

    Moc zajimavé iformace. Děkují-

  2. Jarta napsal:

    Dík za referát !!!

  3. Elizabeth Haywardová napsal:

    Informativně není tato stránka vůbec špatná, ale zkontrolujte si, prosím, gramatické chyby. Je škoda zkazit si stránku hrubkami, které bijí do očí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *