Gotika

Gotika vznikla v druhé polovině 12. století ve Francii. V Evropě se tento styl používal až do 16. století, především na církevních a chrámových stavbách.

Prvky gotiky se objevovaly už ve vrcholném období románského slohu. Tyto projevy později vyústily ve vytvoření samostatného slohu. Poprvé se gotický sloh v ucelenější podobě objevil na budově opatství Saint Denis, které se dnes nachází na severním předměstí Paříže. Název slohu vznikl až v období pozdní renesance, kdy byla gotika mylně považována za tvorbu germánských Gotů. Tehdy byl tento styl znám spíše jako „francouzský sloh – style ogival“.

Gotika navazuje na románský sloh a dotváří jej do samostatného systému. Oproti svému předchůdci měla gotika lepší podmínky pro své šíření. Nová forma architektury se šířila po Evropě prostřednictvím mnichů. Důležitou roli hrál také vznik hutí, které sdružovaly zedníky, tovaryše a umělce. Hutě měly vlastní vnitřní systém, včetně soudů. Členové hutí se často stěhovali z jedné do druhé. Každý z nich měl však jasnou představu o konečné podobě díla, musel poslouchat mistra a dodržovat tajemství.

[wp_ad_camp_1]

Znaky gotiky

• Vertikalita – Gotika je obrazem ideologie tehdejší doby. Symbolické protahování církevních staveb směrem do výšky znázorňuje přiblížení k Bohu.
• Lomený oblouk – Důležitou součástí konstrukcí se stal lomený oblouk. Jeho výhodou byly menší vodorovné síly oproti kružnicovým obloukům. Opěrný systém pro zachycení tlaku tak mohl být štíhlejší.
• Opěrný systém – Stavby využívaly zejména kameny a cihly, které vynikaly pevností v tlaku. V interiéru byly důležité křížové klenby s nosnými žebry, zatímco vnější nosný systém sloužil k zachycení vodorovných sil. Sloupy byly součástí zdí, u vyšších staveb stály samostatně, což umožnilo odlehčení vnitřního prostoru.
• Ozdobné prvky – Typickými prvky byly ustupující portály s vimperky, okna s kružbami, sloupy se štíhlými kalichy a rostlinnými motivy. Ve vnějším opěrném systému se nacházely fiály, kraby, kytky a chrliče představující fantastická zvířata.

[wp_ad_camp_1]

Města

Gotická architektura se hojně uplatňovala i na stavbách, které nesouvisely se sakrálním charakterem, například na mostech, opevněních, hradech, radnicích a městských domech. Zvláštní pozornosti se dostávalo opevněním, protože gotika je obdobím hradů. Zlepšilo se opevňování, budování příkopů a valů, a vstupy byly často doplněny o padací mosty.

Centrem měst bylo obestavěné tržiště nebo náměstí. Domy byly stavěny na úzkých a dlouhých parcelách. Vznikaly kašny napojené na prameny či vodovody jako zdroj pitné vody.

Konstrukce a tvarosloví

Gotické klenby – Základem gotického slohu byla křížová klenba a lomený oblouk. Využívaly se hlavně klenby s nosnými žebry, což vedlo k odlehčení celé konstrukce. Později se vyvinuly další typy kleneb, jako hvězdová a síťová. Tam, kde podpory nestály proti sobě, byla použita obkročná klenba. V období pozdní gotiky se objevily i vějířové, kroužené a sklípkové klenby.

Opěrný systém – Zvláštností gotických staveb byl vnější nosný systém, který se stal nedílnou součástí architektonického členění. Systém se skládal z oblouků a pilířů, často zakončených fiálami. Pro odvod vody byly využívány žlaby a chrliče.

[wp_ad_camp_2]

Gotické portály – Raně gotické portály byly podobné románským díky svému ústupkovému členění a sochařské výzdobě. Charakteristický byl lomený oblouk, krabování, fiály a tympanon s reliéfem. Později se objevily plastické trojúhelníkové vimperky.

Gotická okna – Typické gotické okno bylo úzké, vysoké a zakončené lomeným obloukem. Dekorováno bylo kružbou, která se v pozdější gotice často měnila na plaménkové tvary.

Raná gotika

Raná gotika se k nám dostala v první třetině 13. století a trvala až do začátku 14. století. Dochází stále k prolínání s románským slohem. Nové prvky jsou navíc využity pouze účelově a bez návazností. Gotika k nám však přišla velmi rychle, zasloužili se o to zejména cisterciánci z Burgundska. Další vlivy pak přišly ze západu. Díky tomu byla naše raná gotika poměrně pestrá a často se jednalo o syntézu různých vlivů.

Jednou z nejvýznamnějších památek tohoto období je klášter Porta coeli (brána nebes) v obci Předklášteří u Tišnova. Klášter je příkladem prolínání obou stylů. Zatímco okna a hlavní portál jsou z období románského, klenby a vnější konstrukční systém jsou již gotické.

Významné památky: Cisterciánský klášter – Osek, Anežský klášter v Praze, hrad Zvíkov, hrad Buchlov, Špilberk – Brno

Vrcholná gotika

K dalšímu přelomovému vývoji gotiky dochází za vlády Lucemburků. S nástupem Karla IV dochází k činnosti francouzských hutí. Objevují se hvězdové a síťové klenby. Rozšiřují se síňové kostely se stejně vysokými loděmi.

Nejdůležitějšími představiteli se stali Matyáš z Arrasu (asi 1260 – 1352) a Petr Parléř (1332 – 1399).

Významné památky:  Betlémská kaple, hrady Kost, Kašperk či Karlštejn, Staroměstská radnice v Praze

Pozdní gotika

Období pozdní gotiky se u nás začíná projevovat v druhé polovině 14. století a největšího rozkvětu dosahuje za vlády Vladislava II. Jagelonského. Pozdní gotika přetrvává až do třicátých let 16. století. Představiteli pozdní gotiky jsou Benedikt Rejt či Matěj Rejsek z Prostějova.

Architektura je vznešenější, štíhlejší a odvážnější. Proměňuje se i tvarosloví a používají se tvarově složitější plaménkové kružby a kroužené klenby. Nejznámějším příkladem kroužené klenby je Vladislavský sál na pražském hradě (1490 – 1502), který vznikl pod vedením architekta Benedikta Rejta.  Sál je již jakýmsi přechodem mezi pozdní gotikou a renesancí (sdružená okna, sgrafitová výzdoba vnější fasády). Na počátku 16. století se u nás začíná čím dál více uplatňovat renesance.

Významné památky: Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, Vladislavský sál, portál Staré radnice – Brno, kostel Nanebevzetí Panny Marie – Rožmberk nad Vltavou

[wp_ad_camp_3]

Ostatní

• Gotika nebyla pouze architektonickým stylem, ale odrazem hlubokých společenských a náboženských změn v Evropě. Vznik velkých katedrál jako centra měst symbolizoval sílu církve a její roli v každodenním životě obyvatel. Stavba těchto monumentálních staveb mohla trvat stovky let, což podtrhovalo víru ve věčnost a trvalost boží přítomnosti. Církev a měšťané často soutěžili o to, kdo postaví vyšší a zdobnější katedrálu, což podněcovalo rozvoj nových stavebních technologií a uměleckých postupů.
• Vitráže, typické pro gotické katedrály, nejenže osvětlovaly vnitřní prostory, ale sloužily i jako „biblia pauperum“ (bible chudých). Obrázky na oknech znázorňovaly biblické příběhy a byly určeny lidem, kteří neuměli číst. Vitráže zobrazovaly scény ze Starého a Nového zákona, životy svatých i apokalyptické výjevy. Barvy a světelné efekty, které tyto okna vytvářely, měly evokovat boží přítomnost a podpořit mystický zážitek návštěvníků katedrál.
• Kromě architektury se gotika výrazně projevila i v sochařství. Sochaři se odklonili od strnulého stylu románského umění a začali vytvářet naturalističtější postavy s živějšími výrazy a pohyby. Venkovní fasády gotických katedrál byly bohatě zdobeny sochami světců, andělů, králů a démonů. Mnohé z nich měly za úkol učit a varovat věřící před hříchy a pekelnými tresty. Tyto sochy nejen zdobily stavby, ale často sloužily jako součást architektonického systému, například jako chrliče, které odváděly vodu z budov.

---